Proč člověk začíná stále od začátku?

people-2590524_1920 (2)

Rozhodnu se, že začnu trénovat. Bravo! Jsem rozhodnutá, že tentokrát to půjde. Tak proč jsem toho po chvíli zase nechala? Znáte to taky?Proč člověk nevydrží u tréninku, když byl na 100% rozhodnutý, že to půjde a tentokrát už to nepustí?

Jedním z hlavních důvodů je, že sportovec přecenil své síly a naložil si na začátku víc, než dokázal zvládnout. Ono to člověka krásně zmate…cítíte se plný sil, odhodlaný jít do toho naplno a vedle vás zvedá těžké váhy jeden nabušenec. No přeci se neztrapním s „muší váhou“ a tak si hrdinsky naložím pořádně na tu činku. Vždyť je to dneska moderní zvedat těžké váhy, aspoň bude s čím se pochlubit na instagramu… spolykám pár tabletek, aby se mi svalstvo rychleji rýsovalo a pohoda, ne?

Vždycky je důležité nastavit si trénink tak, abych danou zátěž zvládla. Nejde o hrdinské výkony, ty nikdy dlouhodobě nefungují. A jak to udělat? Dám si trénink a podle toho, jak jsem z něj namožená zjistím, zda jsem zvolila správně a nebo mám přidat či zvolnit. Správně by člověk měl cítit každým dnem menší a menší projevy na těle, menší bolest svalů. Svaly si postupně zvykají a přestávají bolet. V tu chvíli je možné přejít na další level a zvednout intenzitu i tréninkovou dávku. V tomto momentu, dělají lidé často chybu. Dají si většinou na začátek moc do těla a potom se nemohou třeba 4-5 dní hýbat. A nebo pokračují každý den v tréninku v domnění, že to musí přebolet…což je mimochodem jedna z „chytrých rad“ od kamarádů. A ono stále nic, začíná to bolet víc a víc a k tomu se postupně přidává bolest kloubů, fyzická únava, psychické rozladění, sem tam píchne někde ve svalu a tělo je na nejlepší cestě ke zranění a dokázat si, že na to prostě nemá.

V tom lepším případě si člověk nechá nejdříve poradit od odborníka – trenéra. Ale proč se stává, že lidé přecházejí od jednoho trenéra ke druhému? Často jsem si kladla tuto otázku. Samozřejmě je tu několik hledisek a nelze to házet vše do jednoho pytle. Podle mě si buď (1) nerozumí lidsky nebo (2) se svému svěřenci dostatečně nevěnují, nebo (3) svěřenec je nezodpovědný a trenéra plně nerespektuje a do tréninku si vkládá své „přísady“ a nebo (4) trenéři chtějí okamžité výsledky a nastaví vysoké tréninkové dávky, čímž sportovce dříve či později „utaví“ (přetrénují). Ale o tom třeba jindy.

Dnes je moderní zvedat velké váhy. Tlak dnešní doby je na okamžité výsledky a začíná to už od dětského věku. Když jsem viděla, jaké nároky jsou kladené na 8-10 leté děti, nevěřila jsem svým očím. A teprve tehdy jsem si uvědomila, kam se doba posunula. Člověk jako lidská rasa se také vyvíjela postupně. Z opice se taky nestal hned moderní člověk dnešního typu. Tak kam ten spěch? V tomto případě platí heslo: „Kdo si počká, ten se dočká“ aneb vytrvalost přináší ovoce.

A tak moje rada pro dnešek zní. Začni pomaličku, nenech se zlákat tím, že ten vedle tebe zvedá velké váhy nebo se připravuje na maraton. Nemusíš se cítit špatně, slabě ani méněcenně. Vždycky si pro sebe řekni: „On taky někdy začínal…“ A pokud nevíš jak na to, ráda ti pomůžu nastavit ideální tempo, které pro tebe bude přirozené a bude tě bavit překonávat postupně sám sebe a dosahovat pravidelnou pílí větších a větších sportovních i životních úspěchů. Pod mým vedením se za téměř 5 let trenérské činnosti ještě nikdo nezranil. Přeji ti hodně štěstí a správně zvolený level. A třeba se potkáme i osobně.

S láskou k pohybu

Jitka Bechyňová

Sdílejte nebo dejte like tomuto příspěvku:
2
Komentáře